Jdi na obsah Jdi na menu
 


WotLK - Povstání Krále Lichů

Část první - Prokletí Ner'zhula

tarý šaman Ner'zhul byl jedním z největších duchovních vůdců orků. Poté, co byl oklamán Kil'jaedenem, zavedl události, které vedly ke korupci mezi orky a krvelačnosti celé Hordy. Nakonec odmítl postavit své lidi do ďábelských řad Plamenné Legie.

Démon Lord Kil'jaeden potrestal Ner'zhula za jeho odpor, za ničení jeho stárnoucího těla a ubíjení jeho starého ducha. Poté nabídl Ner'zhulovi poslední možnost: bezpodmínečně sloužit Legii nebo si vytrpět nekonečná muka. Po krátkém váhání se Ner'zhul zavázal ke službám Kil'jaedenovým. Byl znovuzrozen jako zlý a nesmírně mocný zástupce Legie....Král Lichů

Ner'zhulův duch byl pomocí magie spoután do starodávné zbroje a vázaný k mocné čepeli Frostmourne (Mrazivý smutek). Aby si Kil'jaeden pojistil Ner'zhulovu věrnost, opatřil Kil'jaeden zbroj i meč speciálně vytvořeným kusem ledu z těžko dostupné oblasti Twisting Nether. Tento zmrzlý krystal byl poté vypuštěn do nicnetušícího Azerothu, usazen v zasněžených pustinách Norhrendu.

Mezi schopnosti, které byly uděleny Králi Lichů, patřilo ovládání života a smrti. Ze svého Mrazivého trůnu vyvolal Ner'zhul několik nemrtvých, aby mu sloužili a testoval armádu proti nerubianům z Azjol-Nerub a jejich pavoučímu pánu Anub'arakovi. Ikdyž Válka pavouků již vřela roky, mnoho nerubianů, kteří padli v boji se rychle zavázali Králi Lichů a jeho přáním. Sám Anub'arak byl nakonec poražen a znovu povstal aby hájil řady Krále Lichů, jako hrůzostrašný Pán hrobek.

Zdálo se, že Král Lichů je věrný svému pánu, ale ve skutečnosti měl velice mazaný plán. Za támto účelem vytvořil ve svém vězení malou puklinu, prostrčil jí Frostmourne a nařídil svým sluhům, aby odnesli čepel z Ledového Trůnu. Ner'zhul měl v úmyslu použít meč jako návnadu na mocného šampiona: někoho věrného, kdo by ho osvobodil a sloužil mu jako plavidlo pro jeho neklidného ducha. Mezitím, co Frostmourne byl připraven, sloužit pro své budoucí účely, Král Lichů naprosto oddaně pokračoval v programu se svým mistrem...

Od příjezdu na Azeroth, Král Lichů dával dohromady zákeřný mor, strašnou nákazu, aby tak vyhladil lidstvo a vytvořil věrné sluhy pro Plamennou Legii. Aby to urychlil šíření nákazy, najal do svých řad jednoho ze svých spojenců....mocného Kel'Thuzada, člena Dalaranského koncilu. Pod přísným dohledem Krále Lichů, vytvořil Kel'Thuzad Kult Zatracených. Skupina lidí, kterým slíbil blahobyt a věčný život na půdě Azerothu. Ti rozšířili nákazu do vesnic severně od Lordaeronu, čímž se tvořily tlupy tupých nemrtvých. Kel'Thuzad pozoroval jak armáda roste...nazval ji Pohroma, která jistě splní požadavek Krále Lichů...vymýtit lidstvo ze světa.

____________________________________________________________

WotLK - Povstání Krále Lichů

Část druhá - Vymáhání Frostmournu

rcimág Antonidas se domníval, že za vznikem moru stojí nějaká magie. Proto vyslal kouzelnici Jainu Proudmoorovou aby se na to podívala. Spolu s ní šel princ Arthas Menethil, jediný syn krále Terenase. Jaina a Arthas vystopovali a posléze zabili pravou ruku Krále Lichů, Kel'Thuzada. Jeho smrt ovšem nezastavila rozrůstání Pohromy (Scourge). Boje proti nemrtvým pokračovaly....princova víra i trpělivost byly ale u konce.

I přesto, že se k našim dvěma hrdinům přidal legendární paladin Uther the Lightbringer, dorazili k bránám Stratholmu moc pozdě na to, aby se jim podařilo zastavit šíření nákazy. Arthas si uvědomil, že nevinní vesničané se nevyhnutelně připojí k armádě nemrtvých. Přikázal Utherovi, aby očistil město a zabil jeho obyvatele dříve, než se stanou posly Pohromy. Uther ovšem odmítl, a tak ho Arthas obvinil a rozpustil Řád stříbrné ruky. Uther a zbytek jeho kavalérie opustili vesnici s odporem a Jaina, zhrozená princovým rozhodnutím, také po boku Arthase nezůstala.

Přestože Arthas příšel o své spolubojovníky, svůj plán dokončil. Pozabíjel vesničany a domy spálil. Hodně jeho lidskosti zůstalo v plamenech Stratholmu...

Arthas se rozhodl, že za každou cenu musí zastavit Pohromu. Včas objevil původ nákazy v Northrendu. S velkým srdcem a odhodláním se vydal do zasněžené střechy světa. Jaké to překvapení, když v takovýchto končinách potkal starého přítele, trpaslíka Muradina Bronzebearda. Ten zde hledal to, co stálo za vším - Frostmourne. Arthas rozhodnul, že se po Frostmournu podívají a použijí ho k zahnání Pohromy. Ovšem na Utherovo vybízení, král Terenas povolal zpět Arthase i jeho jednotky. Než se mohli vrítit domů, Arthas potají najmul několik žoldáků aby spálili lodě. Když Arthas vedl své vojáky dolů k lodím, uviděli shořelé lodi. Arthas předstíral udviení, a tak poslal své vojáky, aby povraždili žoldáky.

Arthas poté okukoval zbytky toho, co považoval za zachránu jeho lidí. Časem Muradin s Arthasem našli legendární Frostmourne a přečetli vpis na jeho podstavci. Tam stálo varování - nositel Frostmournu bude obdařen věčnou mocí, ale ne zadarmo. "Když Frostmourne projde lidským tělem, musí poškodit i ducha." Navzdory varování a Muradionvým protestům, Arthas se zapřísáhl, že je ochoten zaplatit cokoliv, jen aby mohl ovládat Frostmourne.

Po Arthasovo unáhleném rozhodnutí byl Frostmourne osvobozen a vytažen z kusu ledu, kde byl zabodnut. To si ovšem vyžádalo život Muradina. Arthas měl Frostmourne. Co už neměl, byl ten malý zbytek lidskoti, který v něm zůstal po jatkách ve Stratholmu. Princ netušil, že původním majitelem Frostmournu je Král Lichů. Frosmtourne měl schopnost, kterou mu udělil sám Ner'zhul: schopnost vysát duši...

S Frostmournem v ruce a zatemněným srdcem, se Arthas vydal do zamrzlých pustim, aby vyslyšel volání svého nového pána...

Pokračování příště...